Aktuálně z Eduzměny
Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.
„Jednou učitel, vždycky učitel,“ říká s úsměvem starosta Svitav a senátor David Šimek. Svůj návrat za katedru si umí docela dobře představit. Dnes už ale šestnáctým rokem vede svitavskou radnici. V rozhovoru mluví o tom, jak se v regionu daří rozvíjet spolupráci škol a proč na Svitavsku vsadili na sdílení dobré praxe.
Ještě před deseti lety bojovala škola v Loučné nad Desnou v podhůří Jeseníků s odlivem dětí. Pak se z ní postupně stala vyhledávaná základka, kam část žáků dojíždí i z větší vzdálenosti. Pomohla podpora obce i snaha proměnit výuku tak, aby děti i vyučující ve škole víc spolupracovali a společně tvořili projekty napříč předměty i ročníky.
Od zážitkové pedagogiky se David Másilka dostal přes byznys a koučování až k práci se školami. Na Šumpersku a Zábřežsku jim pomáhá plánovat a nastavovat priority, ale také reagovat na proměny, kterými vzdělávání v posledních letech prochází.
Pomáhat dvanácti školkám z regionu růst a dál se rozvíjet. Právě to má v popisu práce průvodkyně CPV Kutnohorsko Miroslava Vagenknechtová. Lektorka Začít spolu a ředitelka mateřinky v Chrudimi se prý z mnohých posunů kutnohorských MŠ raduje.
„Jsme superhrdinové.“ Příběh učitelky, která vyhořela – a co dělat, aby se ve škole všichni cítili lépe
Děti se ve škole dozvídají o zdravém životním stylu, rovnováze a péči o sebe. Ti, co je učí, ale často čelí velkému stresu a psychickému tlaku – učitelská profese patří podle odborníků mezi ty nejnáročnější. Ukazuje se, že zásadní pro pohodu vyučujících jsou dvě věci: dobré vztahy na pracovišti a podpora od vedení školy.
Základka v ulici Boženy Němcové v Zábřehu o sobě říká, že je „škola pro život“. Nezaměřují se tu jen na vědomosti, ale rozvíjejí i kritické myšlení, spolupráci, zavádějí formativní hodnocení, podporují nadané a už třetím rokem fungují bez mobilních telefonů. A k inovativním nápadům přidávají ještě něco: podporu zvenčí. Výsledkem je škola, která se nebojí měnit zaběhlé pořádky – a zdá se, že to funguje.
Rok 2025 byl pro Eduzměnu rokem velkých změn a důležitých milníků. Ukončili jsme pilotní projekt na Kutnohorsku, začínáme tvořit síť Center podpory vzdělávání, představili jsme výsledky evaluace, formulovali Model Eduzměna a uspořádali konferenci Eduzměna².
Nezávislý evaluátor, spoluautor evaluační zprávy pilotního projektu na Kutnohorsku Vladimír Kváča v rozhovoru mluví o limitech evaluace v komplexních systémech i jasných signálech, že Eduzměnav regionu nastartovala viditelné změny: ředitelé více spolupracují, zřizovatelé přebírají aktivní roli a školy se postupně proměňují zevnitř.
Téměř třicet let vedla malotřídní školu v Bohdíkově. Propojovala školy v okolí, které pak sdílely svoje zkušenosti a učily se od sebe navzájem. Založila spolek, aby mohla pořádat víc kroužků pro svoje žáky. „Věděla jsem, že když se škola propojí s životem obce, bude velmi těžké ji zrušit,“ říká Alena Vokurková. Místo aby šla do důchodu, zůstává ve školství – a pomáhá dalším školám hledat cesty, jak rozvíjet děti i učitele.








