Aktuálně z Eduzměny

Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.

Chtěla vytvořit školu, do které by jako dítě sama ráda chodila

Ve městě Štíty v podhůří Jeseníků se místní škola proměnila během několika let v prostor, který sází na respekt, otevřenost a moderní přístup k učení. Ředitelka Ilona Haasová do něj promítá i vlastní zkušenost z dětství – právě to ji přivedlo k rozhodnutí vytvořit jinou školu, než jakou kdysi sama zažila.

„Mně se to nelíbí.“ V Lukavici učí děti ozvat se i řešit konflikty

V malotřídní škole v Lukavici na Zábřežsku sázejí místo jednotného tempa a klasického známkování na vrstevnické učení, badatelskou výuku a sebehodnocení. Přicházejí sem kvůli tomu nejen místní, ale i děti odjinud: některé s obtížemi, jiné proto, že v běžné škole nenašly své místo.

Nerovnosti jsou největší slabinou českého vzdělávání, přibývá však příkladů dobré praxe

„Školy by měly vytvářet takové podmínky, aby každé dítě mohlo naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál. Jenže to se nám z dlouhodobého hlediska úplně nedaří,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Od tabule na radnici a do Senátu

„Jednou učitel, vždycky učitel,“ říká s úsměvem starosta Svitav a senátor David Šimek. Svůj návrat za katedru si umí docela dobře představit. Dnes už ale šestnáctým rokem vede svitavskou radnici. V rozhovoru mluví o tom, jak se v regionu daří rozvíjet spolupráci škol a proč na Svitavsku vsadili na sdílení dobré praxe. 

Když vezme ředitel baskytaru a začne učit hudebku

Ještě před deseti lety bojovala škola v Loučné nad Desnou v podhůří Jeseníků s odlivem dětí. Pak se z ní postupně stala vyhledávaná základka, kam část žáků dojíždí i z větší vzdálenosti. Pomohla podpora obce i snaha proměnit výuku tak, aby děti i vyučující ve škole víc spolupracovali a společně tvořili projekty napříč předměty i ročníky.

Jaké výzvy dnes školy řeší a co může změnit jeden průvodce?

Od zážitkové pedagogiky se David Másilka dostal přes byznys a koučování až k práci se školami. Na Šumpersku a Zábřežsku jim pomáhá plánovat a nastavovat priority, ale také reagovat na proměny, kterými vzdělávání v posledních letech prochází.

Vážím si toho, že mi školky dávají důvěru

Pomáhat dvanácti školkám z regionu růst a dál se rozvíjet. Právě to má v popisu práce průvodkyně CPV Kutnohorsko Miroslava Vagenknechtová. Lektorka Začít spolu a ředitelka mateřinky v Chrudimi se prý z mnohých posunů kutnohorských MŠ raduje. 

„Jsme superhrdinové.“ Příběh učitelky, která vyhořela – a co dělat, aby se ve škole všichni cítili lépe

Děti se ve škole dozvídají o zdravém životním stylu, rovnováze a péči o sebe. Ti, co je učí, ale často čelí velkému stresu a psychickému tlaku – učitelská profese patří podle odborníků mezi ty nejnáročnější. Ukazuje se, že zásadní pro pohodu vyučujících jsou dvě věci: dobré vztahy na pracovišti a podpora od vedení školy.

Občas bez známek, a taky bez mobilů. Škola v Zábřehu zkouší nové cesty ke vzdělávání

Základka v ulici Boženy Němcové v Zábřehu o sobě říká, že je „škola pro život“. Nezaměřují se tu jen na vědomosti, ale rozvíjejí i kritické myšlení, spolupráci, zavádějí formativní hodnocení, podporují nadané a už třetím rokem fungují bez mobilních telefonů. A k inovativním nápadům přidávají ještě něco: podporu zvenčí. Výsledkem je škola, která se nebojí měnit zaběhlé pořádky – a zdá se, že to funguje.