Aktuálně z Eduzměny
Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.
Ve městě Štíty v podhůří Jeseníků se místní škola proměnila během několika let v prostor, který sází na respekt, otevřenost a moderní přístup k učení. Ředitelka Ilona Haasová do něj promítá i vlastní zkušenost z dětství – právě to ji přivedlo k rozhodnutí vytvořit jinou školu, než jakou kdysi sama zažila.
V malotřídní škole v Lukavici na Zábřežsku sázejí místo jednotného tempa a klasického známkování na vrstevnické učení, badatelskou výuku a sebehodnocení. Přicházejí sem kvůli tomu nejen místní, ale i děti odjinud: některé s obtížemi, jiné proto, že v běžné škole nenašly své místo.
„Školy by měly vytvářet takové podmínky, aby každé dítě mohlo naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál. Jenže to se nám z dlouhodobého hlediska úplně nedaří,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„Jednou učitel, vždycky učitel,“ říká s úsměvem starosta Svitav a senátor David Šimek. Svůj návrat za katedru si umí docela dobře představit. Dnes už ale šestnáctým rokem vede svitavskou radnici. V rozhovoru mluví o tom, jak se v regionu daří rozvíjet spolupráci škol a proč na Svitavsku vsadili na sdílení dobré praxe.
Ještě před deseti lety bojovala škola v Loučné nad Desnou v podhůří Jeseníků s odlivem dětí. Pak se z ní postupně stala vyhledávaná základka, kam část žáků dojíždí i z větší vzdálenosti. Pomohla podpora obce i snaha proměnit výuku tak, aby děti i vyučující ve škole víc spolupracovali a společně tvořili projekty napříč předměty i ročníky.
Od zážitkové pedagogiky se David Másilka dostal přes byznys a koučování až k práci se školami. Na Šumpersku a Zábřežsku jim pomáhá plánovat a nastavovat priority, ale také reagovat na proměny, kterými vzdělávání v posledních letech prochází.
Pomáhat dvanácti školkám z regionu růst a dál se rozvíjet. Právě to má v popisu práce průvodkyně CPV Kutnohorsko Miroslava Vagenknechtová. Lektorka Začít spolu a ředitelka mateřinky v Chrudimi se prý z mnohých posunů kutnohorských MŠ raduje.
„Jsme superhrdinové.“ Příběh učitelky, která vyhořela – a co dělat, aby se ve škole všichni cítili lépe
Děti se ve škole dozvídají o zdravém životním stylu, rovnováze a péči o sebe. Ti, co je učí, ale často čelí velkému stresu a psychickému tlaku – učitelská profese patří podle odborníků mezi ty nejnáročnější. Ukazuje se, že zásadní pro pohodu vyučujících jsou dvě věci: dobré vztahy na pracovišti a podpora od vedení školy.
Základka v ulici Boženy Němcové v Zábřehu o sobě říká, že je „škola pro život“. Nezaměřují se tu jen na vědomosti, ale rozvíjejí i kritické myšlení, spolupráci, zavádějí formativní hodnocení, podporují nadané a už třetím rokem fungují bez mobilních telefonů. A k inovativním nápadům přidávají ještě něco: podporu zvenčí. Výsledkem je škola, která se nebojí měnit zaběhlé pořádky – a zdá se, že to funguje.








