Aktuálně z Eduzměny

Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.

Když se děti vyblbnou, jsou ve třídě spokojenější. Školy testují přestávky na čerstvém vzduchu

Škol, které nabízejí dětem možnost strávit přestávku mimo zdi školy, na čerstvém vzduchu, a odreagovat se třeba na hřišti, v Česku přibývá. Ještě donedávna to byla poměrně neobvyklá praxe, ale pozitivní vliv pobytu venku na soustředění s úspěchem otestovaly například školy na Kutnohorsku. 

Nejtěžší je přesvědčit učitele a rodiče, že změna má smysl

Co když ve škole nejde hlavně o to odškrtnout si další látku, ale aby žáci rozuměli, proč se ji učí a k čemu jim bude? Ředitelka ZŠ Votice Marcela Kratochvílová a její zástupkyně Klára Blahošová popisují cestu, na které jim k lepší škole pomohl mentoring i spolupráce s okolními základkami.

Budoucnost regionu stojí i na kvalitním vzdělávání

Svitavsko, Moravskotřebovsko a Jevíčsko na jihovýchodě Pardubického kraje se dlouhodobě potýkají s problémy typickými pro vnitřní periferii – od horší dopravní dostupnosti po odliv mladých lidí. Místní starostové jsou ale zajedno v tom, že budoucnost regionu stojí kromě jiného na kvalitním vzdělávání. „Přestali jsme mezi sebou být ‚inkognito‘ a začali spolu komunikovat a spolupracovat,“ říká místostarosta Jevíčka Miroslav Šafář, který se od září stává ředitelem nově vzniklého Centra podpory vzdělávání Hřebečsko.

Slučování škol vzbuzuje emoce, na Šlapanicku ho berou jako příležitost

Na Šlapanicku vedle sebe fungují velké městské školy i malé venkovské malotřídky, které řeší často podobné výzvy – od podpory učitelů a ředitelů přes moderní způsoby výuky až po strategické plánování. „Nyní se k tomu přidává i otázka, jak by mělo regionální školství fungovat do budoucna, včetně tématu slučování škol,“ říká Jiří Hrubý z MAP Šlapanice.

Spolupráce je příležitost, jak udržet i malé venkovské školy

Jaké výhody přináší spolupráce škol i zřizovatelů a proč může být právě společný postup klíčem k udržení kvalitního vzdělávání v regionech? V rozhovoru vysvětluje Viktor Liška, předseda Asociace společenství obcí ČR, předseda společenství obcí Mikroregion Voticko a zároveň starosta obce Ratměřice.

Průvodkyně Pavlína Seidlerová: Největší slabinou českého školství je malá péče o učitele

Čas na pravidelné zastavení se, nárok na sabatikl nebo supervize. To vše by regionální průvodkyně Centra podpory vzdělávání Pavlína Seidlerová přála pedagogům k dočerpání sil.

Chtěla vytvořit školu, do které by jako dítě sama ráda chodila

Ve městě Štíty v podhůří Jeseníků se místní škola proměnila během několika let v prostor, který sází na respekt, otevřenost a moderní přístup k učení. Ředitelka Ilona Haasová do něj promítá i vlastní zkušenost z dětství – právě to ji přivedlo k rozhodnutí vytvořit jinou školu, než jakou kdysi sama zažila.

„Mně se to nelíbí.“ V Lukavici učí děti ozvat se i řešit konflikty

V malotřídní škole v Lukavici na Zábřežsku sázejí místo jednotného tempa a klasického známkování na vrstevnické učení, badatelskou výuku a sebehodnocení. Přicházejí sem kvůli tomu nejen místní, ale i děti odjinud: některé s obtížemi, jiné proto, že v běžné škole nenašly své místo.

Od tabule na radnici a do Senátu

„Jednou učitel, vždycky učitel,“ říká s úsměvem starosta Svitav a senátor David Šimek. Svůj návrat za katedru si umí docela dobře představit. Dnes už ale šestnáctým rokem vede svitavskou radnici. V rozhovoru mluví o tom, jak se v regionu daří rozvíjet spolupráci škol a proč na Svitavsku vsadili na sdílení dobré praxe.