Aktuálně z Eduzměny
Tady najdete příběhy lidí, kteří jsou do projektu zapojení i rozhovory se zajímavými osobnostmi, kterých se naše úsilí o změnu týká. Chceme totiž, abyste mohli Eduzměnu vidět jejich očima. A nechybí ani reportáže o událostech, kterými měníme vzdělávání k lepšímu.
Nestačí jen poslouchat. Lidé potřebují o světě kolem sebe taky mluvit, říká šéfka Inspiračního fóra
Před lety se dostala na ekvádorskou ambasádu v Londýně s festivalovou taštičkou, aby pozvala Juliana Assange na Inspirační fórum, které je součástí Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. I takové historky má za patnáct let jeho hlavní dramaturgyně Tereza Swadoschová. V rozhovoru vypráví o vzniku diskusní platformy, o tom, proč lidé potřebují mluvit o světě kolem sebe, i o letošním programu, v němž se výrazněji objeví vzdělávání, dětství a technologie.
Když se děti vyblbnou, jsou ve třídě spokojenější. Školy testují přestávky na čerstvém vzduchu
Škol, které nabízejí dětem možnost strávit přestávku mimo zdi školy, na čerstvém vzduchu, a odreagovat se třeba na hřišti, v Česku přibývá. Ještě donedávna to byla poměrně neobvyklá praxe, ale pozitivní vliv pobytu venku na soustředění s úspěchem otestovaly například školy na Kutnohorsku.
Děti by neměly jen sedět a poslouchat. Mají mít možnost školu měnit
Petra Tichá je ředitelkou ZŠ Školská v Zábřehu dva roky a postupně mění způsob, jakým škola funguje. Chce víc pracovat s nadanými dětmi, učit venku, probudit v žácích větší chuť učit se a taky dávat prostor učitelům a jejich vzájemné spolupráci.
Nejtěžší je přesvědčit učitele a rodiče, že změna má smysl
Co když ve škole nejde hlavně o to odškrtnout si další látku, ale aby žáci rozuměli, proč se ji učí a k čemu jim bude? Ředitelka ZŠ Votice Marcela Kratochvílová a její zástupkyně Klára Blahošová popisují cestu, na které jim k lepší škole pomohl mentoring i spolupráce s okolními základkami.
Budoucnost regionu stojí i na kvalitním vzdělávání
Svitavsko, Moravskotřebovsko a Jevíčsko na jihovýchodě Pardubického kraje se dlouhodobě potýkají s problémy typickými pro vnitřní periferii – od horší dopravní dostupnosti po odliv mladých lidí. Místní starostové jsou ale zajedno v tom, že budoucnost regionu stojí kromě jiného na kvalitním vzdělávání. „Přestali jsme mezi sebou být ‚inkognito‘ a začali spolu komunikovat a spolupracovat,“ říká místostarosta Jevíčka Miroslav Šafář, který se od září stává ředitelem nově vzniklého Centra podpory vzdělávání Hřebečsko.
Slučování škol vzbuzuje emoce, na Šlapanicku ho berou jako příležitost
Na Šlapanicku vedle sebe fungují velké městské školy i malé venkovské malotřídky, které řeší často podobné výzvy – od podpory učitelů a ředitelů přes moderní způsoby výuky až po strategické plánování. „Nyní se k tomu přidává i otázka, jak by mělo regionální školství fungovat do budoucna, včetně tématu slučování škol,“ říká Jiří Hrubý z MAP Šlapanice.
Spolupráce je příležitost, jak udržet i malé venkovské školy
Jaké výhody přináší spolupráce škol i zřizovatelů a proč může být právě společný postup klíčem k udržení kvalitního vzdělávání v regionech? V rozhovoru vysvětluje Viktor Liška, předseda Asociace společenství obcí ČR, předseda společenství obcí Mikroregion Voticko a zároveň starosta obce Ratměřice.
Průvodkyně Pavlína Seidlerová: Největší slabinou českého školství je malá péče o učitele
Čas na pravidelné zastavení se, nárok na sabatikl nebo supervize. To vše by regionální průvodkyně Centra podpory vzdělávání Pavlína Seidlerová přála pedagogům k dočerpání sil.
Chtěla vytvořit školu, do které by jako dítě sama ráda chodila
Ve městě Štíty v podhůří Jeseníků se místní škola proměnila během několika let v prostor, který sází na respekt, otevřenost a moderní přístup k učení. Ředitelka Ilona Haasová do něj promítá i vlastní zkušenost z dětství – právě to ji přivedlo k rozhodnutí vytvořit jinou školu, než jakou kdysi sama zažila.