Aktuálně z Eduzměny

Děti učí děti a učitelé se učí od sebe navzájem. Na ZŠ Vorlina ve Vlašimi se zkrátka učí všichni. V rozhovoru s ředitelem Petrem Jíšou se bavíme o tom, jak se nechali inspirovat izraelským psychologem, co je sedm inteligencí a proč je způsob, jakým učitelé k dětem přistupují, ještě důležitější než to, co je učí.

Výběrové řízení na vedoucí pozici v Nadačním fondu Eduzměna je u konce, novou ředitelkou se od ledna 2027 stane Karolina Emanuelová, která dříve působila například v organizacích UNICEF nebo ADRA. Emanuelová nahradí Zdeňka Slejšku, který se letos rozhodl post ředitele Eduzměny po sedmi letech opustit a přesunout se do role předsedy správní rady nadačního fondu.

Před lety se dostala na ekvádorskou ambasádu v Londýně s festivalovou taštičkou, aby pozvala Juliana Assange na Inspirační fórum, které je součástí Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. I takové historky má za patnáct let jeho hlavní dramaturgyně Tereza Swadoschová. V rozhovoru vypráví o vzniku diskusní platformy, o tom, proč lidé potřebují mluvit o světě kolem sebe, i o letošním programu, v němž se výrazněji objeví vzdělávání, dětství a technologie.

Škol, které nabízejí dětem možnost strávit přestávku mimo zdi školy, na čerstvém vzduchu, a odreagovat se třeba na hřišti, v Česku přibývá. Ještě donedávna to byla poměrně neobvyklá praxe, ale pozitivní vliv pobytu venku na soustředění s úspěchem otestovaly například školy na Kutnohorsku. 

Petra Tichá je ředitelkou ZŠ Školská v Zábřehu dva roky a postupně mění způsob, jakým škola funguje. Chce víc pracovat s nadanými dětmi, učit venku, probudit v žácích větší chuť učit se a taky dávat prostor učitelům a jejich vzájemné spolupráci.

Co když ve škole nejde hlavně o to odškrtnout si další látku, ale aby žáci rozuměli, proč se ji učí a k čemu jim bude? Ředitelka ZŠ Votice Marcela Kratochvílová a její zástupkyně Klára Blahošová popisují cestu, na které jim k lepší škole pomohl mentoring i spolupráce s okolními základkami.

Svitavsko, Moravskotřebovsko a Jevíčsko na jihovýchodě Pardubického kraje se dlouhodobě potýkají s problémy typickými pro vnitřní periferii – od horší dopravní dostupnosti po odliv mladých lidí. Místní starostové jsou ale zajedno v tom, že budoucnost regionu stojí kromě jiného na kvalitním vzdělávání. „Přestali jsme mezi sebou být ‚inkognito‘ a začali spolu komunikovat a spolupracovat,“ říká místostarosta Jevíčka Miroslav Šafář, který se od září stává ředitelem nově vzniklého Centra podpory vzdělávání Hřebečsko.

Na Šlapanicku vedle sebe fungují velké městské školy i malé venkovské malotřídky, které řeší často podobné výzvy – od podpory učitelů a ředitelů přes moderní způsoby výuky až po strategické plánování. „Nyní se k tomu přidává i otázka, jak by mělo regionální školství fungovat do budoucna, včetně tématu slučování škol,“ říká Jiří Hrubý z MAP Šlapanice.