Kam dál? Eduzměna hostila svoji první konferenci

Děti z Kutnohorska vyslaly do sálu vlaštovky s přáním.

Takové vlaštovky se pražským Doxem proletěly zaručeně poprvé. Dva tucty barevných papírových ptáků vyslaly z pódia do sálu děti z Kutnohorska a do záhybů jim vepsaly jasný vzkaz: děti chtějí na školách ledacos jinak. Právě vypuštění přání jako „výuka venku“ či „víc tělocviku“ školáky patřilo k jednomu ze silných momentů historicky první konference Nadačního fondu Eduzměna, která se v Praze odehrála 25. října.

Setkání neslo název Eduzměna v poločase. Pilotní projekt, v rámci kterého fond třetím rokem testuje možnosti změny školství na příkladu Kutnohorska, totiž dospěl do poloviny vytyčeného času. Je tedy už částečně co vyhodnocovat a zároveň nastal i čas si říct, kam dál. V jistém smyslu i doslova, tedy do kterých dalších území se má Eduzměna v příštím kroku vydat. 

Sebevědomé školy

„Smyslem dnešního setkání je nabídnout náš pohled na to, jak dělat změnu a inspirovat se navzájem, jak pracovat v rámci regionu,“ přivítal hosty ředitel nadačního fondu Zdeněk Slejška. V publiku ho bedlivě sledovaly asi dvě stovky pracovníků MAP pro vzdělávání, učitelů, ředitelů škol, dárců nadačního fondu, úředníků a dalších. 

'Kamenka' se postupně stala školou se sebevědomou ředitelkou, rodiči, dětmi a zaměstnanci, kteří se nestydí nosit naše logo třeba na triku.

Dopoledne patřilo představení pilotního projektu na Kutnohorsku. Moderování se zhostili Zdeněk Slejška a Dana Moree a spolu s hosty z Kutnohorska popsali, jak organizace v regionu konkrétně pracuje. „Díky nadačnímu fondu jsme dokázali pojmenovat svoji situaci. To téma segregované školy se medializovalo, začalo se o něm mluvit s ostatními aktéry,“ popsala svoji zkušenost například Andrea Melechová, ředitelka ZŠ Kamenná stezka. „'Kamenka' se postupně stala školou se sebevědomou ředitelkou, rodiči, dětmi a zaměstnanci, kteří se nestydí nosit naše logo třeba na triku,“ dodala Melechová s tím, že jí Eduzměna podporu poskytla i třeba během covidu. „Do měsíce jsme dostali první notebooky, které pomohly, aby naši žáci ze vzdělávání během pandemie nevypadli,“ zavzpomínala a zmínila i podporu v podobě mapování místní romské komunity, která je na škole hojně zastoupena, fungování Týmů duševního zdraví na škole či podpory při zvládání uprchlické krize. „Eduzměna je pro nás supervizor, vytváří podmínky, nastavuje nám zrcadlo. Té šance si vážím,“ řekla zase starostka obce Kácov Soňa Křenová, která je zřizovatelkou místní ZŠ.

Děti k mikrofonu

Jednou z misí Eduzměny je zesílit hlas dětí. Nechyběl tedy přirozeně ani na konferenci – ať už když na pódium přišli někdejší žáci ZŠ Křesetice, Berta a Matoděj, aby popsali svoji zkušenost s tiskovou konferencí s hejtmankou Petrou Peckovou, kterou se spolužáky  zorganizovali v rámci projektu Řešíme společnou výzvu. Třeťáci z Uhlířských Janovic zase vyprávěli, jak společně se svojí učitelkou upravovali výuku tak, aby se mohli učit zábavněji a víc venku. Po hodinách hravé matematiky, pokusech či venkovní tvorbě keramiky se třeťačky Adéla a Zuzana na pódiu v Doxu shodly, že nyní je jejich přáním „pracovat ve skupinách už napořád“.

Děti ze SOU/SOŠ při rozhovoru na pódiu.

Odrostlejší „děti” reprezentovali na konferenci Markéta, Daniel a Anna, současní a bývalí žáci kutnohorské SOU/SOŠ, podpoření z dalšího projektu Eduzměny, z takzvaných minigrantů. V případě SOU/SOŠ byl podpořen projekt, který do školy přizval experty z oboru, mj. její úspěšné absolventy. „Pracovali jsme s profi kuchaři z Prahy,“ chválila si Anna. „Uvědomila jsem si díky nim, že mám i jinou možnost než se 'zašít' v nějaké obyčejné hospodě,“ dodala Markéta. 

Eduzměna hledá cesty, jak se šířit dál

Související článek

Eduzměna hledá cesty, jak se šířit dál

Víc důvěry

Zástupkyně mateřské školy Církvice posléze popsaly projekt, jehož cílem bylo usnadnit dětem přechod ze školky do školy. V minulém školním roce se tu za asistence Eduzměny poprvé setkaly oba pedagogické sbory, předškoláci i školáci společně oslavili Den Země a uskutečnili společné čtení bajek na školkové zahradě. A letos na to instituce navázaly dalšími společnými akcemi, tentokrát už ve vlastní režii. „Bála jsem se, zda tu bude opravdu zájem dělat věci společně,“ přiznala zástupkyně církvické MŠ Claudie Macháčková. „Teď tomu věřím mnohem víc,“ dodala. 

Hravá scénka se potom stala úvodem do prezentace vznikajícího Centra podpory vzdělávání (CPV), tedy instituce, která by měla v regionu zůstat, až pilotní projekt v roce 2025 skončí. „CPV by mělo především pomoci odbřemenění ředitelů, protože 82 % činností, jimž se věnují, se vzděláváním nesouvisí,“ řekl Zdeněk Kocián, manažer vznikajícího centra. 

Nechyběla ani prezentace analytiků, kteří vývoj projektu na Kutnohorsku dokumentují na datech – hosty seznámili se způsoby, jak Eduzměna sama sebe a také posun jednotlivých kutnohorských škol hodnotí.

Odpolední workshopy

Po obědě se účastníci rozešli do čtyř různých workshopů. Na prvním si vyzkoušeli pozici „mapovačů“, tedy lidí, kteří na kutnohorských školách zjišťovali, jaké jsou skutečné potřeby všech, kterých se vzdělávání týká: dětí, učitelů, vedení škol a také rodičů. 

Dětí je víc než nás učitelů, mělo by je tedy být slyšet.

Na semináři věnovaném zapojování dětí se zase příchozí na vlastní kůži seznámili s programem Řešíme společnou výzvu a prošli si šlépěje několika skutečně zúčastněných tříd. „Dětí je víc než nás učitelů, mělo by je tedy být slyšet,“ shrnula svoje dojmy jedna z účastnic, Regina Pospíšilová z šumperského gymnázia. 

Ve workshopu Stavební kameny (Edu)změny si zúčastnění mohli zkusit za pomoci kostek lego postavit svoji vlastní změnu vzdělávání. Přidružené diskuse šly pěkně hluboko a dotkly se zkušeností a názorů hostů na principy změny a jejich zkušeností z terénu. 

Eduzměna pracuje i na budování komunit, což se snažil zprostředkovat čtvrtý seminář. Ten využil krásného prostředí terasy Dox a vytáhl hosty ven, a to nejen doslova, ale také z jejich „tady a teď“, a přenesl je do pozice přátel některé konkrétní kutnohorské školy s úkolem: vymyslet právě pro tuto školu nějaké komunitní setkání. Flipcharty zanedlouho plnily plány akcí jako „Guláš, to si dáš“ či „Jablko b/hraní“. Závěrem mohli účastníci na dřevěné polínko zvěčnit, jaký vklad by podle nich pomohl, aby se oheň změny vzdělávání rozhořel i v místě, kde žijí oni.

Žádní „ti“

Eduzměna se ve své činnosti opírá o celou řadu partnerských organizací a jednou z nich je  EDUin, jehož hlas zastoupil na konferenci výkonný ředitel Honza Dolínek: „V Česku jsme zvyklí se pořád rozdělovat do skupin, říkat 'ti rodiče', 'ti starostové', 'ta třída'. My si ale prostě musíme pomáhat.“ Právě vzájemnou pomoc se nadační fond snaží rozvíjet. „S rodiči na buřtech na Edufestu, s řediteli na pracovních skupinách, s širokou veřejností na konferenci,“ nastínil Dolínek. 

Podařilo se mi nasát vaše nadšení.

Lepší provázání s širokým publikem se na konferenci podle vyjádření některých účastníků podařilo. „Ujasnila jsem si, co celý nadační fond je,“ řekla Petra Solarová Prylová, ředitelka mateřské školy v Praze 5. „Podařilo se mi nasát vaše nadšení,“ pochvalovala si Jana Hůlová, dárkyně Eduzměny. „Přemýšlím, zda už uzrála doba, kdy se o přenos Eduzměny k nám do Žďáru nad Sázavou ucházet,“ svěřil Jan Šedo ze společnosti H-Ed. 

Pro ty, kdo přemýšlejí stejným směrem, na konferenci zazněla konkrétní nabídka – s postupujícím projektem na Kutnohorsku začal nadační fond hledat další 3 až 4 regiony, ve kterých by rád vyzkoušel, jak přenést dále to, co se už v tuto chvíli podařilo „prošlapat“. Zájemci, kteří by chtěli ve své obci s rozšířenou působností nastartovat další etapu proměny vzdělávání s odbornou podporou, mají nyní možnost sestavit 4 až 5členný tým a přihlásit se do 30. 11. 2022 na e-mailu pilot2@eduzmena.cz. Třeba pak i zjistí, co by na vlaštovky napsaly děti i další aktéři u nich.