Nejslabší žáky přehlížíme víc než v zahraničí a stojí nás to miliardy

Neúspěšnost dětí z chudšího prostředí ve vzdělávání je v Česku výrazně vyšší než v postkomunistických zemích jako Polsko nebo Estonsko. Děti z méně vzdělaných rodin s nízkým společenským statusem zaostávají víc a mají třikrát větší šanci, že budou mít problémy ve škole. Ukázaly to výsledky unikátní studie o nerovnostech ve vzdělávání, kterou pro Nadaci České spořitelny zpracovala společnost PAQ Research a think-thank IDEA.

Neúspěch už na základní škole
V některých regionech Česka narůstá počet dětí, které nedokončí ani základní školu. Zhruba v 10 % obcí (hlavně na Karlovarsku a Ústecku) je to dokonce desetina žáků: „Vzdělávací neúspěšnost na úrovni obcí silně souvisí s problémy, jako jsou exekuce či bytová nouze. Ty destabilizují rodiny, posilují stres dětí a vytvářejí prostředí, kde jsou nízké aspirace a malý sociální kapitál. Stát a obce přitom školám v těchto oblastech moc nepomáhají. Střední školu nebo učiliště v nejvíce problémových regionech nedokončí více než šestina mladé generace, která je tak ohrožena omezenou uplatnitelností na trhu práce. Státu tím vznikají náklady v řádech miliard korun. A dále se prohlubují rozdíly mezi těmito regiony a zbytkem Česka,“ vysvětluje spoluautor studie Václav Korbel z PAQ Research.

Segregované školy
Dalším z palčivých problémů českého školství jsou tzv. zbytkové školy, které zaostávají ve všech sledovaných parametrech. Dochází v nich k segregaci žáků, často romských dětí, ze sociálně vyloučených lokalit, kteří jsou automaticky posíláni do „svých“ škol. Aktuálně je v Česku skoro 80 segregovaných škol.

Vyšší vzdělání se státu vyplatí
Studie také ukázala, že pokud by se povedlo školní výsledky těch nejslabších žáků zlepšit, bude to pro stát výhodné: dlouhodobě by mu to přineslo v průměru 18 miliard korun ročně navíc. Vyplatí se taky děti víc vzdělávat: žák, který dokončí alespoň střední školu, do veřejných rozpočtů za svůj život pošle v průměru o 2,3 až 2,8 milionu korun víc než ten, který má jen základní vzdělání.

Řešením je včasná péče
Pomoci znevýhodněným dětem se dá různými způsoby. Třeba investicí do kvalitních programů včasné péče: za každou korunu se státu vrátí 3 až 4 koruny. Do konce století by tak do státní kasy mohlo díky investicím do těch nejohroženějších dětí doputovat 1,5 bilionu korun.
„Absolvování alespoň dvou let předškolní výchovy v mateřské škole je u dětí z lokalit ohrožených vyloučením spojeno s dvakrát vyšší šancí na začlenění do standardní základní školy. Dokonce bez ohledu na vzdělání rodičů, etnicitu a konkrétní lokalitu bydliště. Kauzalitu tady musí potvrdit další výzkumy. Ze zahraničních výzkumů víme, že ale výrazně závisí i na kvalitě školky a na tom, že pracuje i s rodiči,“ říká Daniel Prokop.

Celou studii si můžete přečíst tady: ve zkrácené, nebo v celé verzi.